Tantra - umění vědomého života
Tantra-joga - tantrická cesta k sobě

Orientace tantry ve védské kultuře, védántě a józe

Učení tantry je orámováno védskou kulturou, dalo by se říci tou, která tryská z poznatků sebraných ve čtyřech posvátných knihách véd. Každý, kdo si přeje pozvednout se do pozice mistra, musí znát do hloubky vědu Tan, tedy vědu o rozšíření vědomí. Váčaspati Mišra, velký žák velkého mistra všech časů Ádi Šankaráčárji, se honosí titulem Sarva Tantra Svatantra, tedy doslova „znalec všech tantrických i jiných spisů“. Tento titul vyjadřuje, že tantra není nějaká monolitická filozofie nebo učení, že není závislá nebo vztahující se pouze ke všemu, co se nachází ve védách, nýbrž že je infiltrována a všudypřítomná v každém spisu, že ona sama je vědou o poznání a seberealizaci.

Védy: doslova poznání. Jsou to jedny z nejstarších písemných památek lidstva. Původně bylo toto poznání předáváno pouze ústně a teprve později bylo zapsáno a zkompilováno do textů, jejímiž autory jsou moudří mistři. Jako autor je uváděn jediný z nich: Vjása Muni (mnich), který je považován za počátek všech linií guruů. Védy se skládají ze čtyř knih, které se v sanskrtu nazývají Rgvéda, Sámavéda, Jádžurvéda a Atharvavéda.

Tantra je oporou védánty neboli učení o jednotě, které je nejkomplexnější ze všech myšlenkových teistických systémů existujících na tomto světě, jak je označil slavný Rádhakrišnan Sarvapelli. (Rádhakrišnan Sarvapelli byl prvním prezidentem Indie. Eminentní  politik a akademik, byl také schopný spisovatel a filozof, uznávaná autorita.) Tím Rádhakrišnan Sarvapelli vyjádřil to, co je vysloveno už v posvátných spisech: „Když lev védánty pozvedne svůj hlas, hyeny ostatních spisů zmlknou.“ Jóga vyšla z tantry a je ve védách vysvětlena v částech nazvaných právě „Tantry“, kde jsou dopodrobna vysvětleny její techniky a postupy. Neexistuje tedy na jedné straně „tantra“ a na straně druhé „jóga“. Existuje pouze tantra se svým vývojem v józe.

Védánta, označována jako konečné poznání, je nejdůležitější ze šesti filozofických védských škol, které analyzují následující odhalení: Pro védántu je bytí absolutním principem, jediným a jedinečným, a tedy bez jakéhokoliv protikladu či doplňku, tedy vše obsahuje, vše zahrnuje, a je podstatou všeho, co existuje, ať už je to živé nebo neživé; je prostě podstatou všeho, co existuje. Ékam Brahman Évad Vitijam znamená „Absolutno je jediné jsoucno“.

Jóga: „Spojení, jednota“. Je to čtvrtá filozofická védská škola založená na učení oddělení vědomí tělesnosti stažením a zklidněním fluktuačních aktivit mysli, které mají za následek identifikaci těla a mysli, ega a ducha. Toto zklidnění vede k pozdějšímu splynutí s nejvyšším vědomím puruši neboli nejvyššího bytí (nejvyšší podstaty), která proniká všechna jména, tvary i atributy. Tento stav se v józe nazývá samádhi. Z hlediska jógy je důležité vědomí a metoda. Můžeme se tak setkat s jógou védánty nebo s jógou sámkhji. (Třetí filozofická védská škola, z níž jóga čerpá své učení podle velkého mistra Pataňdžali Maharši, který zkompiloval veškeré techniky rozepsané ve čtyřech védách.)

Védátmakam šástram viddhi tantra kaulátmakam : Přikázání a předpisy tantry nejsou o nic víc a o nic méně než přikázání svatých spisů a odhalené vědění. (Kularnava Tantra).

Podle tantry existuje pět oborů jógy:

• Mantrajóga – věda posvátných formulí
• Sparšajóga – věda o kontrole dechu a jemných energií
• Bhavajóga – věda o absorpci
• Abhavajóga – věda o kontemplaci
• Mahájóga – věda o meditaci na Šivu

Čtyři části, do kterých se dělí praxe každé tantry, obsahují celkem více než 230 textů označených jako Tantry a rozdělených do tří skupin označených jako Višnukranta, Rathakranta a Ašvakranta Tantra. Každá tantra se ještě dělí do čtyř částí, které umožňují její studium a porozumění tématu.

• Džňána: teoretické a praktické poznání.
• Jóga: technika.
• Krijá: liturgický a magický kult.
• Čaríja: Předloha, chování a řízení.

Iniciace

Vnitřní svět je intimním světem a proto je intimita základem práce v tantře. V tomto smyslu je tantra okultní (tedy skrytá) pro oči a pro laické odhady, je ale otevřená a průzračná pro adepty a znalce.

Tantra vyžaduje dvě věci: káušalam (obratnost) a samáttva (harmonie). Obě jsou charakteristikami, které určují a odlišují moudrého od hloupého a nevzdělaného. Konečným cílem jógy je samádhi, stav supervědomí. To, co charakterizuje samádhi, je právě káušalam a samáttva. Čím více se duch projevuje v obratnosti existence v moudrosti, tím více vyrovnanosti a harmonie obklopuje člověka.

Své cestě se tak mohou přiblížit všichni, kdo respektují učení, je jim dána duchovní citlivost, jsou vroucími ctiteli dharmy, poslouchají příkazy véd – pro ty je tantra velkou duchovní cestou véd.

Mluvíme o principech Sadá Čara: řídící principy, které pocházejí ze svatých spisů véd, a napomáhají v počínání a ve vztahu nejen k podobně zaměřeným jedincům, ale ke všem živoucím entitám a k celému univerzu, a pokládají tak základy k vytvoření vztahu k samotnému božství.

Véda nebo Váidhika dharma: Védská kultura, známá také jako sanátana dharma, doslova „věčný řád“, běžně nazývaná „hinduismus“ (toto chybné označení vzniklo v důsledku britské koloniální nadvlády v Indii). Označuje víru, filozofii a systém života, který je běžný na celém indickém subkontinentu. Nesprávně nazývaní hinduisté toto jméno odmítají a označují se jako stoupenci véd. Váidhika dharma (tedy védská dharma) je založena na šruti, tedy tradici vyjevené ve védách (údajně božského původu), které, jak už bylo řečeno, jsou tvořeny čtyřmi knihami  obsahujícími mystické, filozofické a lidské poznatky pro korektní vývoj a postup člověka. Navíc jsou tu ještě texty (už lidského původu), nazývané smrti neboli tradiční,  které obsahují legendy, pověsti a mýty o božských bytostech, zákonná omezení, která řídí veškeré oblasti lidského života, aforismy učení, eposy, magické a mystické rituály atd. Rámájana a Mahábhárata například patří mezi tyto eposy. Bhagavadgítá je částí Mahábháraty. Upanišady, texty hluboce filozofické a gnostické a védánta jsou orámovány právě těmito čtyřmi velkými knihami o osvobození. Ve spisech zvaných Agamy je několik Tanter, které patří do tzv. tradice, a jiné Tantry zase tvoří část textů nazývaných „zjevení“.

Skutečná iniciace, ne jen nějaká folklórní nebo jinak neúčinná, je vyhrazena jen pro ty, kdo věří a přijímají tradiční metodu výuky založenou na vztahu mistra a žáka. Není možné učit se systému technik a zůstat ochráněn před různými problémy a vnitřními změnami, které jsou doprovodným jevem, bez moudrého vedení a rady mistra. Knihy jsou jen orientační a v žádném případě nemohou sloužit jako průvodce na cestě. Člověk se může něco naučit pouze od druhého člověka a na základě toho se inspirovat v celém univerzu. Véda šástra (véda jako svatý spis) se tak stane (vtělí do) véda puruša (véda jako svatý člověk).

Tantra je cesta člověka bez jakýchkoliv vytáček a tabu: nemít strach, nesetrvávat ve strachu, hledat úsměv i ve smrti a slavit život s vědomím existence nejvyšší síly přítomné ve všech bytostech tohoto univerza. Je to schopnost odevzdat se této síle.