Tantra - umění vědomého života
Tantra-joga - tantrická cesta k sobě

Sexuální energie a láska

Tantrici milují své tělo, svou mysl i svého ducha. Praxe sexuálního aktu není tantrou ani doporučována, ani odmítána – jak často slyšíme. V tantře je všechno, co může být využito v procesu vývoje sebepoznání, přijímáno jako vhodné a přijatelné, aniž je třeba stanovovat nějakou morální stupnici toho, „co je dobré a co je špatné".

Durlabhasara Tantra učí, že existují dva typy lásky:

* Božská láska
* Profánní láska

Božská láska je nekonvenční, obsažená v prožitku; je to láska, která zahrnuje karmickou a duchovní transformaci.

Profánní a konvenční láska závisí na zplození a tím má svůj důvod k existenci.

Adepti tantry se však setkávají s nekonvenční láskou, která poskytuje osvobození očištěním a odevzdáním se.

Sexuální energie znovu obnovuje život těch, kteří ji přijímají s respektem a pozorností. Přináší zdraví i spokojenost. Dává život, udržuje ho radostný, má ale za následek i smrt a dekadenci mysli. Povzbuzuje inspiraci, noří člověka do vlastní duše a kreativity. Staršího člověka udržuje aktivním a energickým, mladšího transformuje. Sexuální energie je tou zbraní, která může zabíjet i osvobozovat.

Muž by měl mírnit své sexuální impulsy nezávisle na tom, zda promrhá nebo uchrání své semeno. Sexuální energie je neomezenou kreativní silou, ne pouze silou reprodukce. Charakter muže potřebuje sílu, kterou poskytuje umírněnost přání a instinktů. Myšlenky sublimují obětováním a abstinencí.

Žena by si měla být vědoma své neomezené duchovní a magické moci. Její mystická moc ji zavádí do jemnějších úrovní její povahy. Dynamická žena aktivuje svůj sexuální svět takovým způsobem, že se přeměňuje v mistrovského iniciátora muže a vede jej cestou lásky řízenou Šakti.

Žena, která se chce stát tantrickou adeptkou, by měla být zdravá, moudrá, veselá a spontánní. Žena s duchovní sebedůvěrou, znalá tajemství kámakhja neboli tantrického umění milovat.

Tantra je cesta přijetí všeho, kde se adept snaží přizpůsobit všemu, co přichází; hledá způsob, jak to pochopit a jak s tím být obeznámen; je to cesta, kde ve všem je přijetí a odevzdání se tomu. Tantra má jak mystický aspekt, tak i duchovní, kde se spojuje mystika a vznešené vzdání se s komerčními aktivitami, obchodem a politikou.

Tantra má jak aspekt externí, tak interní; populární a jednoduchý na jedné straně a tajemný a výjimečný na straně druhé. Má aspekt objektivní a supravědecký, ale také subjektivní a magický; vzdělaný i iracionální.

Tantra je čistá cesta i nečistá cesta pro necudné.

Existuje tantra výhradně praktická, když je třeba, aby byla efektivní; a existuje i tantra smířlivá, když jsou žádoucí její morálně sociální kvality.

Existuje zbožná tantra i tvůrčí tantra; suchá i analytická; citlivá i apatická; cituplná i smyslná.

Tantra je potěšením pro ty, kdo věří v Boha, i pro ty, kdo jej ignorují.

Smysl

Tantra je lehká přikrývka z kašmírské vlny schopná zakrýt nahé tělo a zahřát jej uprostřed kruté zimy. Existuje několik málo duchovních alternativ, tak intimních jako je život nebo moudrost, které lze získat sebepoznáním pomocí tantry, a které vidí lidskou bytost jako nedělitelný a kompletní celek.

Existují různé významy slova tantra: jeden z nich je „tkanina", spletené nitě ve tkalcovském stavu; jiný význam je „kniha", svazek spojených (jako na niti navlečených) formulí, svatých poznatků, magických říkadel a učení. Tyto svazky také známe jako Agamy, spisy, které předepisují, jak se má chovat člověk v temném věku, který je ve védách nazýván kalijuga.

Navrhuji vnímat tantru jako proces zposvátnění běžných aktů jako je jíst, spát, vylučovat, souložit, plodit, milovat, vlastnit, regenerovat, pracovat, učit se, modlit se, meditovat, obdivovat, sloužit a všechno to profánní i božské, co může existovat samo o sobě, a co není bezhlavé, ale správné a prospěšné. Jestliže existuje něco, co člověk potřebuje, pak je to znovu se propojit se svým prostým bytím, zcela se přijmout, nic neodmítat, ani nerozlišovat předem části těla na čisté a nečisté podle jejich funkcí (včetně sexuální funkce), nepřeceňovat intelektuální funkce, neuzavírat svoji svobodu do servilních a společenských dogmatických funkcí. Korektně rozlišovat je základem harmonického života. Vycházet dobře sám se sebou je jedinou základnou, na které lze stavět oltář sádhany neboli pravidelné praxe. Provádění všech psycho-fyzicko-duchovních technik a pozorování filozofických principů by mělo probíhat tak, aby se člověk s úspěchem zhostil své dharmy a karmy. (Dharma: metafyzický cíl, podstata existence univerza a veškerých živoucích tvorů. Principy, které regulují aktivitu a duchovní povahu adepta. Karma: přírodní a univerzální zákon spojující akci a reakci, který určuje z hlediska morálky, co je vhodné učinit, říci nebo si myslet v odezvu na přicházející situace.)

Stejně jako je tomu prakticky ve všech sanskrtských jménech, i termín tantra v sobě má ještě jakousi skrytou významovou rovinu. Slovo tantra můžeme chápat jako složené ze dvou slov. Ze slova „tanóti", které je detailním výkladem slova tattva (označující principy, které vytvářejí existenci). Kořenem tohoto slova je „tan", což znamená expanzi, rozšíření. Druhá část slova je tvořena termínem „trajóti", který je základem slova mantra (označující mystické principy). Kořenem je zde „tra", což znamená osvobození. Pak můžeme tantru chápat jako rozšíření mysli s cílem osvobodit energie. Jde o rozšíření mysli nad úroveň sedmi stupňů vědomí, kdy dochází k osvobození energie z hmotných dimenzí. Tantra je systém, v němž je šakti (prvotní energie) osvobozena od nadvlády mysli.